Po několika prosbách ze strany redaktora Jiskry (týdeníku Benešovska, Vlašimska a Voticka) poskytl starosta sboru odpovědi na několik otázek kolem našeho sboru. Pokud nejste četenáři Jiskry, nebo jste všechny články na pokračování nestihli, uveřejňujeme celý rozhovor, který vycházel po částech celý měsíc únor:

Z historie a budoucnosti SDH Daměnice

Sbor dobrovolných hasičů v Daměnicích si v loňském roce připomněl 80.výročí založení sboru. Na otázky ohledně historie a současného působení místních hasičů odpovídal starosta sboru, Stanislav Vítek:

Dobrý den, jak by jste na úvod představil SDH Daměnice?

Sbor dobrovolných hasičů v Daměnicích má v současnosti 23 aktivních členů. Řadí se tedy mezi ty menší v okrese. Patří do okrsku Načeradec, kde působí jako nevýjezdová jednotka. Činnost sboru se v poslední době soustřeďuje na zajištění údržby majetku v rámci obce, dále účast v soutěžích požárního sportu a organizování kulturního vyžití v obci. Veškeré aktivity, které provozujeme, se tedy téměř nemění a vycházejí z tradic zakotvených již od kořenů založení sboru.

Mohl by jste přiblížit samotné založení sboru?

Náš sbor byl založen v rámci oslav pořádaných ve zdejší obci dne 28.října 1928 na paměť 10.výročí československé samostatnosti. Obsahoval 16 přispívajících a 23 činných členů. První členská schůze byla poté svolána na 27.listopadu 1928. Nově založený spolek samozřejmě neměl k dispozici skoro žádný majetek, a tak se právě na této schůzi řešilo především zajištění finančních prostředků pro zajištění chodu. Tak jak to dříve chodilo, i našemu sboru pomohly finanční sbírky z okolních vesnic. Loňské výročí není tedy jen oslavou pro občany Daměnic, ale i pro obyvatele okolních vesnic, protože i oni pomohli dary k zabezpečení sboru.

Začátky musely být těžké, že?

Ano to byly. Největším problémem byla absence motorové stříkačky. Po necelém roce trvání se rozhodlo o zakoupení hasičské stříkačky od výrobce Bohumila Máry z Tábora. Celou částku si členové museli samozřejmě vypůjčit za přispění ručení obce a sbor se tak musel zadlužit na několik let. Většinu částky se tedy podařilo splatit, ale zbývající dluh zaplatil sbor až po sbírce mezi stávajícími členy. Investice ale nikdo nelitoval, protože motorová stříkačka nám tehdy dávala zcela nové příležitosti, které znamenaly další rozvoj jak pro obec, tak i pro samotný sbor. Slavnostní předání nové stříkačky proběhlo 3.listopadu 1929.

S novým strojem jsme se mohli směle zapojovat i do hasičských okrskových cvičení, které se pořádaly na návsi. Počáteční strnulost se tedy podařilo rozhýbat, a začali jsme jako sbor docela dobře fungovat. Hasiči se dohodli, že budou v obci konat i aktivity kulturní. Tou hlavní bylo pořádání hasičského bálu 10. února roku 1929 v sále u pana Meckera. Tento bál se těšil velkému zájmu. Byl to vlastně první oficiální bál pod záštitou místních hasičů.

A jak se dále ubíralo dění ve sboru?

Sbor pokračoval v aktivní činnosti, kterou chtěl v roce 1938 zpečetit postavením pomníku obětem První světové války, ale vzhledem k složitosti národní situace muselo být odhalení pomníku odloženo na dobu neurčitou. Hasiči byli především lidé, a proto se jich dotýkala stejně jako všech složitá situace způsobená válkou. I po roce 1948 se celé sdružení spíše jen udržovalo v chodu, než aby se podnikaly aktivní kroky. Jediným pozitivním rysem bylo nabírání velkého množství mladých hasičů. Právě mladí členové se v roce 1953 dostali až na krajskou soutěž hasičů, protože dokázali vyhrát okresní kolo, pořádané v Českém Šternberku.

Další výrazná činnost nebyla zaznamenána a chod sboru probíhal v poklidu dalších několik let. Až po roce 1970 jsme se opět začali aktivněji zapojovat do dění v obci. Nastoupila nová generace hasičů, kteří se více zúčastňovali okrskových soutěží. V letech 1975–1977 nenašlo družstvo mladých členů 3× za sebou přemožitele na okrskových soutěžích a stalo se tak obávaným suverénem v okolí. Zásadním bodem pro vývoj sboru bylo rozhodnutí o přestavbě místní školy pro potřeby hasičů a celé obce. Tento nápad se začal realizovat v roce 1986. Postupně se renovoval celý interiér budovy. V následujícím roce bylo rozhodnuto o vybudování knihovny a hlavně o přestavbě tanečního sálu, který vznikl spojením několika místností. Celý komplex budovy školy a přilehlé zahrady začali hasiči využívat k pořádání tanečních zábav, o které byl v okolí velký zájem. Daměnice se chvílemi stávaly kulturním střediskem Podblanicka, protože nabízely jedinečnou možnost jak zábavy pod otevřeným nebem, tak i v krytém sálu. Jednou z posledních větších akcí bylo uspořádání setkání rodáků v roce 2000, kterého se účastnilo přes 250 lidí. Celému setkání předcházela náročná organizační činnost. Musely se provést nezbytné úpravy kolem budovy školy a hlavně byl zrekonstruován park.

A jak vypadá situace ve sboru dnes?

Jsem velmi rád, že se našli mladí členové, kteří se starají o chod sboru a pokračují v aktivní činnosti. Zejména se snažíme pokračovat v tradici hasičských bálů. Každým rokem v únoru se do Daměnic sjíždí lidé z širokého okolí, aby si zatancovali a dobře se pobavili. Hasiči se čím dál více stávají jedinou hybnou složkou v obci. Pokud se zde něco děje, většinou za tím stojí hasiči. Snažíme se vypomáhat s údržbou zeleně a účastníme se občasných brigád.Veškeré práce jsou na bázi dobrovolné činnosti, ale většinou to děláme sami pro sebe, protože tím zvelebujeme obec, ve které většina z nás pobývá. Dále jsme úspěšně vybudovali soutěžní tým, který se pravidelně již 5 let zúčastňuje soutěží v požárním sportu po celém okrese Benešov. Zdá se, že se podařilo navázat na úspěchy z let 1975–77, které jsem ještě já sám aktivně prožil v roli strojníka tehdejšího týmu. Mohli jsme si tedy v rámci našeho výročí s klidným svědomím říct, že se máme kam zpětně ohlížet a také je nastaveno dění ve sboru docela dobře i do dalších let.

Jak probíhala oslava 80.výročí založení SDH Daměnice?

Zvolili jsme datum oslav již na 12.července loňského roku. Máme je tedy již dávno za sebou a řekl bych, že se konaly v přátelském duchu. Za účasti členů sboru, hostů a občanů Daměnic jsme strávili příjemné odpoledne, které začalo průvodem k památníku padlých 1.sv.války. Zde byl položen věnec a také zazněla hymna ČR. Následně jsme se přesunuli k budově školy. Jako starosta sboru jsem měl tu čest, abych přednesl slavností projev, který shrnoval zejména historii sboru, připomněl jsem i některé požáry, kterých jsme se jako hasiči účastnili. Po slavnostním projevu bylo předáno všem členům sboru ocenění ve formě čestných uznání, medailí nebo věrnostních stužek, abychom při této příležitosti ocenili jejich práci pro sbor, kterou dosud vykonali a vykonávat i nadále budou. Program doplnila i ukázka vysokozdvižné plošiny, která vzbudila velký zájem mezi přihlížejícími lidmi. Následně se všichni zúčastnění přesunuli do tanečního sálu budovy školy. Po malém občerstvení jsme promítli 2 krátké filmy.V tom prvním si starší členové zavzpomínali na jejich účast s historickou stříkačkou a v druhém filmu byla shrnuta soudobá činnost, zejména to byly záběry ze soutěží v požárním sportu. Oslavy dále pokračovaly volnou zábavou. K tanci hrála kapela a lidé mohli setrvat až do pozdních hodin. Celkově jsme byli s formou oslav spokojeni.

Zmínil jste požáry. Pamatujete si nějaké ze svého působení?

Podle kroniky se můžeme dočíst o požáru ve Bzové již v roce 1933, kde zasahovali daměničští hasiči ještě s historickou motorovou stříkačkou B.Máry. Poté pomáhali likvidovat požár v Hrnčířích, Zátiší a nedalekých Pravěticích. Jejich pomoc byla vždy velmi dobře hodnocena župními činovníky. V roce 1935 vypukl požár v čísle popisném 11, kde vyhořela celá usedlost. Další požáry přímo v Daměnicích vypukly několikrát za sebou v čísle popisném 38 . Pozdější požáry, které si ze svého působení pamatuji, už nebyly na hospodářských ani obytných budovách. Týkaly se požáru stohu a požáru lesa v blízkém lese Na Podhouští. V nedávné době došlo k zahoření v čísle popisném 1. Všech těchto požárů se zúčastnili též daměničští hasiči,i když už nemáme při výjezdech hlavní roli, stále jsme využíváni. Např. při požáru stohu Na Skalce jsme vykonávali dozorovou činnost přes celou noc, aby nedošlo k rozšíření ohně.

Jak moc vám osobně pomohla účast v soutěžích při opravdovém zásahu?

Protože jsem byl strojníkem a velitelem, tak jsem se především zdokonaloval v práci se stříkačkou a také jsme si mohli vyzkoušet některé pokyny při rozvíjení požárního útoku. Při zásahu se tyto prvky vždycky mohly hodit. Soutěže pro nás tedy znamenaly cvičení, na kterém jsme si připomněli základní věci. Ale i dnes dávají soutěže možnost zdokonalit se. I když k zásahům nevyjíždíme, stále se udržuje potřebné vybavení. Zejména práce s motorovou stříkačkou je tou základní věcí, kterou si mohou naši hasiči nacvičit. Je určitě dobré, že i nyní máme několik lidí, kteří dokáží pracovat s oběma stroji PS8 i PS12, protože se stříkačky nepoužívají jen k požárům a na soutěže, ale i k dalším činnostem, jako například k odčerpávání vody ze sklepů nebo čištění kanálů. Na soutěžích je tedy i v dnešní době dobré, že si všichni hasiči vyzkouší funkčnost svých strojů.

Jsou pro vás cennější soutěžní úspěchy vašeho období nebo úspěchy současného týmu?

Vážím si stejně všech úspěchů, kterých dosáhli hasiči z Daměnic. Tenkrát byly podmínky jiné. Nyní jsou výkony družstev více vyrovnané, je tedy obtížnější se prosadit. Jezdí se také na větší počet soutěží, takže je to i více časově náročné. Klukům se zatím nepodařilo 3× za sebou vyhrát okrskovou soutěž jako tehdy nám, ale i přesto si vedou dobře. V loňském roce vyhráli okrskové kolo v Louňovicích a vylepšili si tak loňské 2.místo. Na okresních kolech se nám největší úspěchy prozatím vyhýbaly. Provázela nás spíše smůla, a tak jsme v roce 2006 vybojovali jen 4.místo a v roce 2007 nevydržela hadice, a proto nám uteklo umístění v první trojce. Až v roce 2008 jsme dokázali vybojovat dokonce skvělé druhé místo. Tohoto umístění si velmi vážíme, je to zatím největší úspěch, kterého tento tým dosáhl.

Snad se ještě podaří zopakovat ten více než pádesátiletý úspěch mladých hasičů a tento tým se podobně jako v roce 1953 na kraj také podívá. Od loňského roku rovněž závodíme v soutěžích Benešovské hasičské ligy, kde jsme nakonec obsadili celkové 8.místo.

Mohl by jste tuto ligu přiblížit lidem, kteří o ní zatím neslyšeli?

Detailní informace by vám určitě podali kluci, kteří tuto ligu běhají. Ve stručnosti bych jí označil za nový projekt, který má podporovat rozvoj požárního sportu na Benešovsku. Je to série několika závodů, kde soutěží sbory dobrovolných hasičů mužů i žen v požárním útoku. Výsledná umístění se sčítají a na konec je vyhlášen ten nejlepší, který dokázal v jednotlivých závodech sesbírat nejvíce bodů. Podobné ligy už dávno fungují po celé republice, takže jsme v tomto směru tak trochu pozadu. Myslím, že nejen naše družstvo ocení, pokud se tato liga dokáže naplno rozjet a vytvoří si i v našem okrese dobré zázemí. Ve zkušebním ročníku ročníku se vyskytly první náznaky, že by mohla být liga kvalitně obsazena. Je to určitě hodně organizačně náročné, takže jsme rádi, že se pořádání soutěží ujaly některé sbory, a vytvořily dobré soutěžní podmínky. Snad se tedy budeme účastnit ligy i v tomto roce, v kterém se Benešovská hasičská liga opět rozjede.

Jaké máte ve vašem sboru plány pro další období?

Chtěli bychom i nadále pokračovat v zaběhnutém chodu. Na výroční schůzi jsme se zpětně ohlédli za celými oslavami a naplánovali činnost pro příští rok. Tou nejbližší událostí je hasičský bál, který pořádáme 14.února od 20h v budově místní školy. Doufám, že se u nás opět všichni dobře pobaví a bude to další příjemný večer strávený v Daměnicích. Jinak další aktivity ohledně požárního sportu nám začnou až na jaře a budou pokračovat do konce září. Další věci obvykle přichází v průběhu času a tak nás jistě nějaká ta práce ve formě brigád také čeká. Pokud by jste rádi znali aktuální informace z dění celého sboru, můžete navštívit naše webové stránky kde průběžně prezentujeme všechny proběhlé akce, můžete si prohlédnout fotografie z naší činnosti a určitě se tam dozvíte co je u nás nového.

Pro tento rok přeji všem jen to nejlepší. Chtěl bych zároveň poděkovat lidem, kteří podporují naše dobrovolné hasiče, obecnímu úřadu i našim příznivcům, kterým mohu slíbit, že se s námi určitě potkají na akcích požárního sportu během celého roku.